Politika: Volba pro Město – Občané Písku
Jsme nové místní politické uskupení Volba pro Město – Občané Písku, které vzniklo spojením aktivních občanů, kteří sehráli klíčovou roli v boji proti spalovně odpadů a prosadili o ní referendum. Jsme obyvatelé Písku, kteří tu žijí, pracují, vychovávají děti a chtějí, aby město fungovalo férově, otevřeně a s respektem k lidem. Navazujeme na tradici aktivních občanů z 90. let, kdy se v Písku rodila svobodná komunální politika a lidé měli větší vliv na to, co se ve městě děje.
Do komunální politiky vstupujeme znovu proto, že máme pocit, že se rozhodování o Písku vzdálilo běžným občanům. Chceme vrátit rozhodování o městě zpět do rukou lidí, kteří v něm žijí, a nastartovat velkou, ale rozumnou změnu – aby lidé mohli spolurozhodovat o své ulici, své čtvrti a svém městě. Chceme zapojit lidi do rozvoje našeho krásného města, aby se mohli podílet na výrazném zlepšení kvality života v něm. Je třeba lépe pečovat o veřejné prostory a prostředí města, ve kterém žijeme a také vztahy mezi občany a komunitami . Je také nutné správně nastavit vztahy mezi politiky a občany. Politici jsou jen správci věcí veřejných, kteří mají poskytovat občanům to co oni potřebují. Politici nesmí dělat jen to, co sami chtějí, tak jak to praktikuje současné vedení radnice.
Motto: „Město patří občanům, ne politickým stranám.“
Příběh píseckého referenda o spalovně
Všechno začalo nenápadně – několika řádky v materiálech pro zastupitelstvo, kde se mluvilo o „energetickém využití odpadu“. Za těmito slovy se ale skrýval plán na výstavbu spalovny odpadů v Písku. Skupina občanů, si uvědomila, že jde o zásadní rozhodnutí, které může ovlivnit zdraví, kvalitu života i podobu města na desítky let dopředu. A že o takové věci nemůže rozhodnout jen úzký okruh lidí za zavřenými dveřmi.
Nejprve přišlo zjišťování faktů, studium dokumentů a konzultace s odborníky. Čím víc informací měli, tím jasnější bylo, že plán spalovny je prosazován silnými ekonomickými zájmy. Úspěšně jsme přes dva roky bránili výstavbě spalovny ZEVO PÍSEK v řízení EIA. Nakonec jsme se rozhodli uspořádat refernedum, proto jsme začali vše trpělivě vysvětlovat občanům. Zrodila se občanská iniciativa, která si dala jednoduchý cíl: ať o spalovně rozhodnou sami obyvatelé v referendu.
Následovalo sbírání podpisů - petiční stánky, diskuse, články. Dobrovolníci, vysvětlovali, co spalovna znamená, jaké jsou alternativy a proč je důležité, aby se lidé zapojili. Nešlo o to jen něco odmítnout. Šlo o to, aby město začalo s odpady zacházet chytřeji a ohleduplněji, a nepškodili jsme stavbou spalovny naše krásné město.
Podpisy pod petici přibývaly rychleji, než kdokoli čekal. Lidé, kteří se dříve o komunální politiku nezajímali, chtěli připojit své jméno. „Poprvé jsem měla pocit, že můj podpis opravdu něco znamená,“ říká jedna z obyvatelek Písku. Atmosféra ve městě se měnila – z rezignace a pocitu, že „stejně je všechno předem rozhodnuté“, se rodila nová energie a víra, že aktivní občané mohou město skutečně ovlivnit.
Nechyběly ani tlaky a útoky na aktivní občany prosazující referendum. Objevovaly se hlasy, že referendum je zbytečné, drahé nebo že „odborné věci mají nechat lidé na odbornících“. Naše iniciativa, ale ustála i tyto útoky. S klidem a důsledností připomínala, že přímá demokracie není překážkou, ale pojistkou – zvlášť tam, kde se střetávají velké ekonomické zájmy s dlouhodobým veřejným zájmem.
Když se nakonec podařilo prosadit vyhlášení místního referenda, byl to pro mnoho lidí zlomový okamžik. Byl to dar shůry, ale i výsledek tisíců podpisů, stovek hodin dobrovolnické práce a odvahy postavit se politickům a velkým hráčům v pozadí. V den hlasování lidé mohli zakusit, že mají možnost rozhodnout sami o svém městě: „Šel jsem volit s pocitem, že rozhodujeme o Písku pro naše děti, ne jen o jedné stavbě,“ popisuje jeden z voličů.
Výsledek byl jasný: spalovna v Písku nevznikne. Ale ještě důležitější než samotné „ne“ spalovně byl vzkaz, který občané poslali: že město nepatří jen investorům, úředníkům a politikům, ale všem, kdo v něm žijí. Příběh referenda o spalovně se tak stal konkrétním důkazem, že přímá demokracie funguje – pokud se lidé nebojí ozvat, spojit síly a vytrvat.
Tento příběh není jen kapitolou v kronice města. Je připomínkou, že odvaha několika jednotlivců může probudit celé společenství. A že když se občané rozhodnou vzít budoucnost svého města do vlastních rukou, dokážou změnit i to, co se na začátku zdálo jako hotová věc.
